Jako asi každé dítě jsem chtěla psa. V 11 letech jsem konečně rodiče přemluvila a dotáhla domů nechtěnou, dospělou fenku křížence

ZUZANU. Neuměla vůbec nic, neslyšela na své jméno, venčila se doma, neznala vodítko. Samozřejmě jsem jako dítě nevěděla co s ní, co a jak ji učit. Prostě jsme se učily jedna od druhé stylem pokus - omyl. Můj výcvik probíhal podle odborných knih a povedl se. Byla to ta nejposlušnější fena, kterou jsem kdy měla. Také jsem s ní nastartovala svoji chovatelskou kariéru . Podařilo se ji totiž při hárání utéct, bylo z toho   8 štěňat všech barev a velikostí. 

Ještě v době, kdy jsme Zuzku měli, k nám přišel ASTOR, také kříženec. Toulal se něco přes rok po ulicích, žil v lese ( podle očitých svědků). Jelikož zůstal ležet zraněný před našim domem, nemohla jsem jej tam nechat. Astorek byl PAN pes, nikdo v okolí mu jinak neřekl. Tohoto jediného psa jsem ničemu neučila, prostě jsem nemohla. Astor učil naše kluky, jak žít se psem. ŽIl s námi necelých 16 let.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                   Když bylo jasné, že další zimu nezvládne, rozhodovali jsme se, zda   pořídit dalšího psa. Říkala jsem si, že nám všem štěně pomůže překonat Astíkův odchod. Do oka nám padl chodský pes. Tenkrát nám po všech  křížencích, ( bylo těch nalezenců u nás víc, všichni jen dočasně, než jsem jim našla domov.)  přece stačil pes bez PP. Našla jsem inzerát a vyrazila pro štěně CHP.  Přivezla jsem malou černou kuličku  DARU ( *27.5.2000  +25.12.2012).  Dara byla pro všechny děti z okolí ten nejlepší kamarád. Podnikala s nimi  výpravy, účastnila se sněhových bitev, hrála fotbal, hlídala je. Dara byla sebevědomá silná  fena, byla pes, který se Vám vryje pod kůži.                                                                                                                              .                                                                                                                  

Protože jsme chodským psům propadli, pořídili jsme tentokrát už fenu s PP MERY - Amarethy Fidelis et Fortis (*3.3.2006 +13.3.2020). Merytka byla od mala takový ten tydýt, který všechny bavil. Celý život byla štěnětem. Všemu se divila, vše musela zkusit, prostě s ní byla legrace. Vždycky jsem jí říkala, že to nevadí, že je jiná, my ji máme rádi takovou jaká je. S Mery jsem začala  trénovat agility. No byla to katastrofa, než jsem přišla na to, jak s ní fungovat. Nikdy nebyla extra rychlá, zato byla poctivá. S ní jsem prvně okusila, jaké to je vítězit. Mery mě naučila trpělivosti a nikdy se nevzdávat. Přichystala nám nejednu zkoušku, kdy ochrnula na všechny čtyři tlapky. Dokázala se vyburcovat a znovu se naučit chodit. Prodělala celkem čtyři mrtvičky, pořád ale chtěla žít a bavit nás. To byla prostě MERY.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                             

K choďačkám jsem si pořídila českého strakatého psa  ROXI - Guma z Majlkovy zahrady ( * 1.3.2011 )  Roxi je můj splněný sen      Rox je od štěnda tvrďák, nic ji nerozhodí, jde si za svým. V mládí měla sebevražedné sklony, občas se projeví i teď. Všechny chce řídit, proto má krycí jméno,, Ředitelka zeměkoule,, Je to dříč, většího pracanta jsem neměla. Je šťastná, když může plnit úkoly. S Roxi jsme v agi vyběhaly titul     A3CH. Tato sebevědomá fena mě naučila sebeovládání a klidu. 1000 x bych ji nejraději roztrhla vejpůl. Roxulka je úžasná ve výchově štěňat, je miliónová v komunikaci. Vychovala mi obě kelpie, udržuje ve smečce rovnováhu. Roxi, děkuji ti, že jsi.                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                 V roce 2017 jsem si splnila dávný sen, ve který jsem už nedoufala . Jela jsem si pro australskou kelpii  KUKY - Creative Cookee Kimbilio ( * 5.3.2017). Kukyčka je prostě Kukačka. Je to něžné stvoření, které miluje všechny a všechno. Chybí ji sebevědomí, ale velmi dobře to maskuje. Je pro každou legraci, i když se něčeho bojí, tvrdí, že se nebojí. Je jí jedno, jestli pracuje, nebo jen tak lítá po lese. Prostě je jen šťastná. Je dokonalý hlídač, ale nesmí na ni nikdo promluvit, to se pak celá rozkokoší a zapomene hlídat. V agi je poctivka, hodně krát mi zachránila zadek, stačilo pár zkoušek a získala titul A3CH.S Kukčou zkoušíme pást ovečky. Jí by to šlo, ale já ....  Kukyčka mě naučila radovat se z maličkostí, užívat si života dokud to jde ...                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                                      Když umřela Mery, řekla jsem si, že už další štěně nechci. Nevím co, ale něco se stalo. Říkám, že za to může beztak Mery. Přivezla jsem si ČILI - Beat Chilli FastForJoy  (* 17.4. 2020). Čilka je prostě včelka. Když ji neprudíte je mírumilovná, když ji zlobíte, umí se ozvat. To se samozřejmě týká jen psů prudičů. Jinak je to takový úlisný psík. Když zjistí, že něco provedla, lísá se jako nikdo. Je to taková malá šprtka. Ráda se učí, všechno umí hned. Ráda cupuje větve, ráda si hraje, miluje fotbal, ráda běhá, ráda plave, ráda se válí v ...... Vůbec všechno dělá s radostí. V agility je rychlá ale klidnější, umí přemýšlet. Má super vysílačky. Když si není jistá, čeká na potvrzení. S Čilkou také zkoušíme pást. Opět je to holka šikovná, panička už moc ne. Čil je povahu taková směska všech našich psů. Protože má Čili ty nejlepší zdravotní výsledky, podle mě je dobrá i povahově, rozhodla jsem se na ní chovat.  Čilouši, s tebou mě baví svět